Scruggsova technika

Nyní bych se chtěl zabývat Scruggsovou technikou hry a technikou podobnou Scruggsově, nebo z ní odvozenou.
Tvorba Earla Scruggse má největší podíl na vytvoření základního stylu tříprsté techniky pro pětistrunné banjo. Earl vytvořil jakýsi pravzor, který byl nyní již technicky překonán, ale hráči dodnes kroutí hlavami, když slyší Scruggsovo banjo a marně se snaží napodobit přesnost a lehkost jeho hry a barvu tónu jeho banja. Earl Scruggs se už prostě stal legendou.

Earl Scruggs se ve své škole "The Five String Banjo" (© 1968) zabývá podrobně rozborem své hry, ale protože se jedná o jednu z prvních publikací o tomto stylu, je zde tento rozebrán dosti podrobně s cílem naučit i méně nadané hráče scruggsovu způsobu hry.
Jednotlivé příklady ( hammering on, pulling off, nebo jednotlivé rolly atd.) jsou ve scruggsově škole demonstrovány nejprve v krátkých cvičeních a pak vždy aplikovány na určitou skladbu (většinou Cripple Creek ).
Chcete-li se zabývat scruggsovým stylem podrobněji, doporučuji vám opatřit si výše uvedenou publikaci. Je to opravdu dobrá investice.

Tento první příklad je velmi typický pro scruggsovu hru a Earl tento break používá velice často.

Toto je začlenění scruggsrunu do úseku skladby. V druhém taktu nechte ležet ukazováček na druhém poli struny G mezi pullingem a hammeringem (3-2, 2-3)

Jiný příklad scruggsrunnu:

Scruggsrunn bývá často užíván ke konci fráze, sóla nebo v polovině respektive ke konci sloky. Earl Scruggs těmto vyhrávkám - runnům - běhům ( v muzikantské hantýrce je taky někdy používán termín "lauf " ) říká fill-in lick, což znamená "vyplňující vyhrávka". Tyto fill-in licky jsou součástí sól, nebo bývají používány v doprovodu. Jsou proto popsány v kapitole Doprovod.

Jeden z mnoha dalších fill-in licků je např. tento. Můžeš jej modifikovat obdobným způsobem jako v předcházejícím příkladu.

V následující ukázce je opět tento fill-in lick začleněn do úseku skladby, první dva takty jsou v akordu Cdur :

Chybí-li ti více podobných cvičení, vyzkoušej si předcházející tabulaturu přehrávat jako minule:

1. takt opakuj samostatně několikrát po sobě
2. opakuj prvé dva takty několikrát po sobě
3. opakuj druhé dva takty několikrát po sobě, nebo druhý a třetí

Všechny takty v předešlém cvičení lze je jakkoli kombinovat. (Není tomu tak vždy.) Předpokládám, že vše cvičíš s metronomem, který ti ťuká v místech, která jsou v tabulatuře označena hvězdičkami. Nyní již budu psát tabulaturu bez nich, aby byl zápis přehlednější. Kdyby ti hvězdičky chyběly, nic ti nebrání v tom, aby sis je do tabulatur dopsal třeba tužkou. Zpět na obsah V další tabulatuře je tzv. "foggy mountain runn", kterým začíná slavná Scruggsova instrumentálka "Foggy Mountain Breakdown". Bývá často používán i v jiných pozicích a modifikacích. Používá se zde prvku tzv. předsunutého palce tj. 3. tónu v taktu.

Modifikace foggy mountain runnu

Z předešlých ukázek částí tabulatur můžeme už teď sestavit vícetaktové jednoduché sólo:

Na příkladu jednoduchých písniček ti chci teď ukázat způsob tvoření melodie. Tyto zápisy však nejsou jediným možným způsobem, jakým by se tyto písničky daly zahrát. První písnička se jmenuje When Papa Played The Dobro u nás známá spíše pod názvem "Když náš táta hrál" kapely Greenhorns.
V prvním řádku spřažené tabulatury je zjednodušená melodie písničky. V druhém řádku je pak banjové sólo. Všiměte si, že první takt začíná řadou pomlk - může se psát taky zkráceně. říká se mu předtaktí. Označení jednotlivých prstů pravé ruky jsem už psal jen tam, kde to považuji za vhodné. Tabulaturový zápis se tak zpřehlední.

Následující písničku jistě taky znáš. Anglicky se jmenuje Red River Valey.

Postavení prstů v 13. taktu máte na následujícím obrázku:

Hra v tónině C dur

Nyní zkoušíš hrát písničky v tónině G dur, na kterou je banjo naladěno. Později budeš chtít zahrát totéž v tónině C dur. Nejjednodušší cesta je ta, že si nasadíš kapodastr na 5. pole a kapodastr pro 5. strunu na 10. pole. Pokažde to nemusí být nejvhodnější řešení. Dejme tomu, že budeš chtít hrát od Edur, což je běžná a obvyklá tónina . To ovšem předpokládá , že si nasadíš kapodastr na 9. pole a to už přináší některé problémy. Zvuk banja ze zvýší na tolik, že se to do každého typu skladby nebude hodit. Navíc se relativně zkrátí celý hmatník. Levá ruka se musí přizpůsobit zmenšeným políčkům. Proto bude lepší některé skladby hrát v jiných tóninách např. v Cdur, nebo D dur a kapodastr použít ve výhodnější poloze, nebo jej úplně odložit. Některé skladby v jiných tóninách vyzní dokonce lépe než v G dur. Zkus si zahrát předcházející skladbu od Cdur.

Postavení prstů levé ruky v 12. taktu:

Tato písnička je opět v C dur a originál se se jmenuje John Brown's Body, v našich končinách se zpívá u táboráků pod názvem "Černý muž pod bičem otrokáře žil".

Hra v základním ladění (d,h,g,D,g') od jiných tónin než Gdur je po všech stránkách náročnější. Je třeba se dobře orientovat na hmatníku. čím více má tónina křížků, nebo béček, tím je to obtížnější. Není to však pravidlo. Některé skladby by se naopak v Gdur a v základním ladění nedaly dost dobře zahrát.